Nerezové Šrouby

Nýt je mechanická součást určená pro nerozebíratelné spojování různých předmětů, například vysokotlakých nádob a u velmi staticky namáhaných konstrukcí. Patří mezi spojovací materiál. Nýty jsou využívány i pro spojování plechů, látek nebo kůže. Nýtový spoj drží pomocí tření mezi spojovacími materiály (nýt by neměl být namáhám smykem).

Nýt má obvykle tvar válce, na jednom konci zakončeného silnější částí - hlavou nýtu. Vyrábí se z oceli, ale i dalších kovů (hliníku, mosazi, mědi). Zapouští se do otvorů ve spojovaných materiálech navrtaných tak těsně, aby prošel nýt, ale ne jeho hlava. Potom je i opačná strana nýtu vykována do tvaru hlavy. U ocelových nýtů – tam kde byly zvýšené nároky na pevnost, či těsnost nýtovaného spoje – bylo třeba provádět rozkování za tepla. Po vychladnutí nýt velkou silou stáhl plechy k sobě – obrácený efekt roztažnosti oceli při ohřevu.

Historie: Posledním nýtovaným mostem u nás je most žďákovský nad přehradou u Orlíka. Dokončen byl v roce 1967. Má jediný oblouk o rozpětí 330 metrů,vozovka je dlouhá 550 metrů. Zahraniční odborníci ho obdivovali,poznamenali však tehdy, že je současně už nýtařským muzeem. Vývoj už tehdy patřil jen svařování. Výhodou nýtovaných konstrukcí je, že se snadno a levně kontrolují i opravují. Mostmistr s kladívkem prolézá konstrukcí a nýt za nýtem proklepne. Provozem uvolněný nýt má tupý zvuk. Označí se a zakreslí do protokolu. Při opravě se uvolněné nýty se vyrazí a zanýtují se nové. Četa nýtařů sestává ze čtyř dělníků: ohřívač nýtů, podávač, přidržovač a nýtař s pneumatickým kladivem.

Nýty z jiných kovů se tvářejí za studena. Pro větší efektivitu a urychlení práce se používají tvářecí stroje – nýtovačky. U speciálních strojních konstrukcí mohou být nýty také lisovány.

Až do poloviny 20. století byl nýt využíván jako jeden z hlavních materiálů pro spojování ocelových konstrukcí (například mosty, skelety budov, lokomotivy, lodě, tanky), později byly nýtované konstrukce nahrazeny výhodnějšími konstrukcemi svařovanými. Od 30. let byly v odborném tisku nekonečné akademické spory, zda je lepší nýtování, nebo svařování. Pokrok urychlila 2. světová válka – svařování je rychlejší, a tak bylo např. v SSSR rovnou direktivně zavedeno. V některých případech, kdy by tepelné namáhání svařováním mohlo ohrozit kvalitu spojů, se dnes užívají spíše šrouby.

Nýty, používané v obuvnickém, čalounickém, brašnářském a oděvním průmyslu se nazývají cvočky. Jsou obvykle dvojdílné, duté, spoj se vytvoří slisováním po vsunutí obou dílů do sebe. Známým využitím nýtů je například zpevnění kapes u kalhot typu jeans.

Druhy nýtovaných spojů
V průmyslovém použití se rozeznávají tyto typu nýtovaných spojů:


Hlavy nýtů
Hlava, kterou má nýt z výroby, se nazývá přípěrná hlava. Hlava vyrobená nýtováním se nazývá závěrná hlava.

Tvary přípěrných hlav


Nýtování je technologický proces kterým vytváříme tzv. nerozebíratelné spoje. Nýtování uplatňujeme např. v letecké technice a stavařině (např. při konstrukci mostů apod.)

První čestná s.r.o.
Pardubická 9, Opatovice n. L. 533 45, Česká Republika
nerezovesrouby.cz, e-mail: prvnicestna@seznam.cz, telefon: 466 301 542